Proč vlastně netrénuješ sám? ... Já nevím... mě to potom nebaví... a připadám si trapně.
Tohle je důvod napsání tohoto článku. Asi jasné že člověk který déle trénuje Parkour by tohle asi nevypustil z ůs, a proč? Je to jako ptát se proč je nebe modré, nebo to má logické odůvodnění?
Musím ze svých zkušeností říct že trénováni "Lounli" má své výhody a nevýhody. Možná pokud jste pokročilý Parkurista tak si říkáte proč rozebírám takto jasnou vec, ale je to kůli nováčkům a kůli lidem co jsou liní na to aby kombinovali společné tréningy s tréningy " Lounli".
Výhodou společného tréningu je to že si pomáháte, radíte a společně se bavíte. BUT LE PARKOUR ISN'T GAME!. To co potřebujete je trénovat to co vám nejde, musíte posilovat to co posílené nemáte, musíte se rozvijet všemi směry a ne jen dívat se zpátky a chválit se jak už umím tři prvky když jich dalších několik neumím.
Proto je tu tréning " Lounli" kdy si řeknete co potřebujete a neskáčete jen jak splašený opičák. Musíte přijít k překážce o které víte že je va vašich schonostech, zklidnit se, uvolnit se, sousředit se a teprv pak udělat, nebo skočit, nebo se rozeběhnout. Vaším ukolem není udělat vše za každou cenu, ale být lepší a lepší a nedocílí te toho jinak že budete svědomitě často a smysluplně trénovat
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

Žádné komentáře:
Okomentovat